O (ne)zodpovědnosti submisivních partnerů

„Jsem rozmazlená“, „Nejsem ho hodná“, „Nejsem dostatečně pokorná“, „Musím se polepšit“. Slýchávám to často. Jsou to věty submisivních dívek a žen, a píšu o nich jen proto, že mají jedno společné: nespokojenost. Jejich vlastní. A nejsou to jen „začínající subinky“, které narazily na dominantního idiota, což se prostě stává.

Ne, toto nebude článek o nešťastných subinkách, které za nic nemůžou a krutých dominantech, kteří nám nerozumí a rozumět nechtějí. Jistě, jsou i tací a není jich bohužel málo. Maskují svou omezenost, mindráky a sexuální chtíč za dominanci? Možná. Je jich většina?  Nevím.  Bylo napsáno dost článků o „právech subinek“ a některé je třeba do kamene tesat. Jako příklad uvádím text „Subinky, na slovíčko“ od skvělé Vampire.girl., který najdete i na našem serveru.

Proč mám ale pocit, že ty, kterým je její text určen, ho buď nepřečtou, nebo si z něj skoro nic nevezmou? Kdyby ano, zmíněné věty bych možná neslýchala tak často. Není to fňukání a kňourání rozmazlených subinek nebo subíků. Je to nespokojenost se vztahem, s partnerem, se svým postavením. Svěřit se partnerovi asi nepřichází v úvahu, protože:

1. on ví všechno, i když mu nic neříkám, a tedy vše kolem je v pořádku a chyba je ve mně

2. submisiv si nemá co stěžovat a má držet „hubu a krok“

3. má strach.

Případně můžete dle vlastního uvážení přidat i další body. První bod je ale až příliš častý, proto bych se ráda věnovala především jemu. Tento článek není určen pro subinky, které ztrácejí čas ve vztahu s dominantem, který je považuje za samozřejmost. Ty by se měly naučit Vampířin text nazpamět.

Dominant není dokonalé, všeznalé a bezchybné stvoření. Má i špatné dny a myšlenky většinou nečte. Takže, milé a zlaté snaživé subinky, pokud chcete být spokojené, a také toužíte mít opravdu spokojeného dominanta, na chvílí se zamyslete. Buďte zodpovědné už při výběru partnera. Předejdete tím mnoha problémům. Buďte otevřené a upřímné. Jen tak můžete mít kousek jistoty, že nebudete zklamané ani vy ani on, a ušetříte si zbytečné trápení. Můžete být, přeneseně řečeno, něčím hadrem na podlahu, ale pokud jste na podlaze nešťastná, tak je něco špatně. I hadr na podlahu totiž může být šťastný. Měl by být šťastný. A dominant se může třeba přetrhnout, ale bez Vaší spolupráce bude kmitat a dumat zbytečně.

V D/s vztazích se submisivní partner odevzdává. Je to jeho VĚDOMÉ ROZHODNUTÍ. Tudíž za to nese plnou odpovědnost. Tím, že se někomu odevzdáme a uznáváme jeho dominanci, se z nás nestávájí slaboduché, nemyslící bytosti. Ano, je pohodlné přenést úplně na někoho zodpovědnost. Platí to i pro občasné hrátky i pro dlouhodobé vztahy.

U hrátek bych to nazvala velmi nebezpečnou nezodpovědností, protože to může vést až ke zdravotním potížím. Zodpovědný partner Vás sice sleduje a zkušený „hráč“ se přizpůsobí Vašim reakcím, ale nikdo není dokonalý, a Vy nejste (většinou) připojena na přístroje. Až budete viset někde na kříži a zamotá se Vám hlava, tak nedělejte hrdinku a řekněte to. Opravdu chcete omdlít jen proto, že si on možná pomyslí, že něco nevydržíte? Opravdu chcete partnera, který Vám vyčte, že něco tzv. nezvládáte? Budete možná překvapená, ale normání většina ocení, že je upozorníte na možný problém. A také nezapomeňte, že si tu „scénku“, „lekci“ máte úžít oba.

Můžete předpokládat, že partner Vám čte myšlenky a splní každé tajné přání. Můžete mít štěstí a stane se to. Moc časté to ale asi není. Pokud na druhou stranu překonáte stud a uvědomíte si, že přeci jen nejste se vševědoucím pánem tvorstva, pak jen zdánlivě přijdete o prvotní kouzlo poznávání. Zcela jistě ale přijdete o mnohé nepříjemné situace pro Vás oba. Pokud se s partnerem už nějakou dobu znáte tak se může zdát, že už o vás všechno ví a vy se teda můžete oddat kouzlu „úplné submisivity“. Tak tady mě máš a dělej si se mnou co chceš. Vypnete malé šedé buňky a už jste jen jeho hračkou. První zádrhel: nejste ani plyšák ani z plastu. I Tamagočího, prý, bylo třeba občas nakrmit. Některé věci se vám nebudou líbit. Některých věcí bude přílíš a některé vám budou úkrutně scházet. Nebudete spokojená a partner pak taky ne. Správný submisiv se to ale přece naučí překonat a bude se snažit uspokojit, nebude myslet...Opravdu správný submisiv? Definice není, možna ve špatných filmech a masturbačních povídkách.

O probléméch a pocitech mluvte. BDSM vztahy jsou sice specifické, ale mají mnoho společného s „vanilkovými vztahy“. Mluvte otevřeně. V BDSM to platí obzvlášť. Je něco jiného, když řeknete, že milujete Star Wars, a přitom netušíte, kdo byl Anakin. A je něco jiného, když tvrdíte, že Vás vzrušuje bičování do krve, ale omdlíváte už při pohledu na bič. Máte na otevřenost nejen právo, ale máte i jistou povinnost. Vůči jemu i vůči sobě. Nevyčkávejte s tím dlouho. Od určitého bodu není návratu ke šťastným koncům. Přiznání, že ač se snažíte, tak se vztahem nejste spokojená, není známkou slabosti či „pseudosubmisivity“. Je známkou Vaší síly, odevzdanosti a důvery k partnerovi. Důvěry, že Vás přijme a pochopí.

Jste zodpovědná sama za sebe, za své zdraví a jste zodpovědná i za své vlastní štěstí. A navíc, když pomineme VDD, spokojený dominant vedle sebe chce mít spokojenou subinku. Mimojiné jste tak trochu i jeho vizitkou v pistáciovém světě.

Autorka článku se rozhodla opustit redakci