Subinky, na slovíčko

Tento text je určen především nezkušeným subinkám, ale je to také vtipné a ostré zrcadlo VDD (Velký Drsný Dominant) a podobných úkazů ve světě BDSM.

Článek převzat s laskavým svolením autorky VampireGirl.

Ať již článek Tabron, ale i zkušenosti dalších subinek svědčí o tom, že textů pro začínající a nezkušené (nejen mladé) subinky je stále jaksi nedostatek. Proto také vznikl i tento článek. Možná se Vám bude zdát příliš ostrý, ale myslím, že je to naprosto v pořádku. A také – opakování je matka moudrosti.

Jak mnozí víte, před nedávnem jsem se na xchatu stala jedním ze stálých správců místnosti, již nebudu jmenovat, ale všichni ji znáte. Je zaměřená na BDSM, drsnější sex a všelicos, co si představíte kolem toho. Z tohoto sdělení má přirozeně vyplývat, že v místnostech o BDSM strávím poměrně dost času – a mám tedy šanci zaregistrovat mno­hé.

V českém BDSM virtuálním světě se pohybuji už pár let, měla jsem spoustu možností sledovat, co se v něm děje, a přesto jsem v poslední době často překvapena množstvím bezpráví páchaného na mladinkých nezkušených subinkách, jež padly do spárů těm, kteří si říkali dominanti, ale ve skutečnosti byli jen prachsprostí násilníci, léčící si ego na slabších. Proto jsem se rozhodla vyplodit text, který by mohl být nápomocen nováčkům (a hlavně novickám), jak se zorientovat ve vodách BDSM.

Vím, že ostudných honibrků ovlivněných BDSM pornem a povídkami, přičemž k realitě ani nepřičichli, je spousta – a tito, jak je známo, mají velmi zkreslený obraz toho, jak by takové BDSM mělo vypadat. Mají svůj názor pokřivený jednak zoufalou nadržeností, druhak literární i jinou fikcí a nejsou si ochotni připustit, že by to mohlo být i nějak jinak. Ohánějí se slovy jako „správná subka musí“, či „pro Pánovo potěšení“ a na sklo od nich čteme obvykle výlevy jako „Klekni před Pánem, čubko, představ se a podrobně se popiš!“ či „Hledám perverzní extrémně submisivní a masochistickou fenu pro ukájení Pánových potřeb,“ a podobně.

Vím, že většina myslících a soudných bytostí se podobným výlevům pouze od srdce zasměje, ale stejně tak jako oni uvěřili něčí fikci, může ta jejich naočkovat další nezkušené, BDSM zatím nedotčené lidi. A především dívky.

Představte si, že jste kupříkladu sedmnácti-osmnáctiletá, průměrně inteligentní středoškolačka, a začínáte v sobě objevovat jakousi dosud skrytou zálibu ve spoutávání, zavázaných očích a sem tam nějakém drsnějším výrazivu, zkrátka že víte, že vanilkové šukáníčko vám prostě stačit nebude. A tak začínáte pátrat. Po vysvětlení, co že se to s vámi děje. Po někom, kdo by to mohl mít podobně.

A protože v knihách se o podobných věcech zase tolik nedočteme, a když už, tak jako o patologické deviaci ohrožující společnost, zajdeme logicky na internet, kde je najednou možností pětkrát tolik. A zkusíme to naslepo i na xchat. Může se nám stát, že první lidé, na které natrefíme, budou všichni ti vstřícní pohodáři, co se potkávají na srazech, ale stejně snadno (a je to velmi pravděpodobné) nás jako první může oslovit člověk s nickem „PrisnyVychovatel“, který do naší nezkušené, důvěřivé sedmnáctileté duše naleje žvásty o tom, kterak správná subka musí být absolutně pokorná, poslušná, oddaná a bezmyšlenkovitě plní všechno, co si její Pán vymyslí.

Že vše, co se odehrává, se děje pouze pro „jeho“ potěšení a uspokojení. Že to, co se děje, se děje v podstatě pro „její“ dobro, neboť je vlastně cvičena a vychovávána v dokonalou subku či otrokyni. Že je normální, pokud je subka půjčována nebo prodávána kamarádům, že musí být bezmezně poslušná a k dispozici všem dominantním osobám, na které narazí. A že – a to je vůbec nejnebezpečnější výmysl ze všech – správná subka nepoužívá stopku.

Pokud vlastníte tu správnou kombinaci zdravého selského rozumu, realistického úsudku a inteligenčního kvocientu, poklepete si na čelo i v těch sedmnácti. Ale stačí, abyste měli o něco méně sebevědomí, intelektu, důvěry v sebe sama, ale zato o trochu více důvěřivosti, zakřiknutosti či jakékoli vnitřní nejistoty a je rozhodně pravděpodobné, že na podobné bulíky virtuálního honibrka skočíte.

Nicméně, takový virtuální pohádkář ještě není to nejhorší, co vás při seznamování s BDSM může potkat. Daleko horší a nebezpečnější je chlápek, který si podobné SM péčkem inspirované slinty vzal za své a pokouší se je převést do praxe. Často si je vědom, že co dělá, se vymyká jakékoli morálce a etice, a často balancuje na hranici zákona. Většinou je to někdo, jehož sebevědomí je nízké jako zimní teploty v Himalájích, ale ego velké jako Tichý oceán.

V životě toho moc nedokázal, je průměrný a zapadá do davu, i když by to chtěl jinak. Obvykle trpí nějakým druhem existenční frustrace (ať už je to komplex související s věkem, nevalným vzhledem, či společenským postavením), a stejně jako jeho oběti je sužován vnitřní nejistotou. A proto si vybírá ještě zranitelnější osobnosti, než je on sám, neboť u nich má jistotu, že je nějakým způsobem převýší. Pozná se obvykle podle toho, že nesnese ani minimální zpochybnění své dominance, každou narážku na svoji osobu bere jako osobní útok. Ani v nejmenším si ze sebe neumí udělat legraci, v diskuzi se projevuje jako ten, kdo musí mít za každou cenu pravdu, i kdyby tvrdil, že Země je placatá.

Obvykle se na internetu vyskytují tři druhy těchto mužů.

Kategorie 18–24 let. Nemá žádné nebo minimální zkušenosti, BDSM si představuje jako Hurvínek válku. Má komplexy z toho, že mu mlíko teče po bradě, takže se snaží působit jako velkej chlap. Nesnese proto vtípky na téma věk a zkušenosti. Nejméně nebezpečná kategorie – obvykle je totiž rozpačitý a maximálně se při akci ztrapní, než aby někomu opravdu ublížil. Navíc je usměrnitelný a obvykle se po čase vyprofiluje tím správným směrem.

Kategorie 25–45 let. Tento člověk už sice dospěl, ale rozhodně se podle toho nechová. Duševní trpaslík, jehož sbírka komplexů by byla delší než Korán. Obvykle je buďto nevábného zjevu, inteligence, nulového šarmu, či pochází z prostředí, které mu neumožnilo společenský růst, jaký by si přál a on prostě zakrněl. (Nicméně to prostě může být křivák a hajzl bez příčiny, i takové případy existují.) Pozná se obvykle podle toho, že nesnese ani minimální zpochybnění své dominance, každou narážku na svoji osobu bere jako osobní útok. Ani v nejmenším si ze sebe neumí udělat legraci, v diskuzi se projevuje jako ten, kdo musí mít za každou cenu pravdu, i kdyby tvrdil, že Země je placatá. Velmi nebezpečný, neboť ví, co dělá.

Kategorie 45 a více let. Chlap, který si uvědomil, že mu ujíždí vlak, a že v životě nejspíš nestihl všechno, co chtěl. Pokud je citově a psychicky stabilní, nechá to plavat a žije v pohodě dál. Pokud do této kategorie jen plynule přerostl z té předchozí, obvykle mu ke sbírce komplexů ještě jeden a on má důvod se stát slizkým zahořklým dědkem, co trestá mladé lidi za jejich mládí. Zatímco on své možnosti promarnil, jiní je mají před sebou, nebo se jich chopili líp, takže má důvod propadnout závisti a sebelítosti. Obvykle se rozvede, protože je takové hovado, že s ním žádná nevydrží. Při argumentaci se ohání věkem a zkušenostmi, musí mít neustále pravdu (také z titulu věku). Subinkám se snaží naočkovat, že Pán musí být starší. Velmi nebezpečný, neboť zhrzený a zákeřný.

A tito lidé na internetu čekají na mladé dívky bez zkušeností, které nemají zkušenosti a tudíž srovnání, ženy s nulovou sebedůvěrou, méně inteligentní a snáze manipulovatelné osoby, či ženy ve špatné sociální nebo finanční situaci, které pod záminkou pomoci dostanou, kam chtějí. A nemluvím do větru, neboť dodnes na internetu potkávám dívky a ženy, které se hrozně diví tomu, že nemusejí dělat, co nechtějí, že stopka je naprosto běžná věc a že rozhodně nejsou povinny být oddané a podřízené všem bez rozdílu.

A také mohu uvést příklady těch, jež se nachytat daly: Příklad dívky, kterou chlap, co si říkal „dominant“, donutil strávit noc v policejních poutech u radiátoru, a která už nikdy nebude hýbat prsty jedné ruky. Příklad jiné, kterou obdobný ubožák pálil na prsou cigaretami. Případ další, kterou nechal jiný spoutanou několik hodin v kozelci a jeho známí ji pak našli napůl udušenou. Nebo případ jedné tak naivní a hloupé, že se nechala udělat jednatelkou jeho fiktivní společnosti a svým jménem se podepsala pod jeho podvody – byl to přece její Pán a přikázal jí to. Je jen zázrak, že neskončila za mřížemi.

A protože tyto případy nejsou první ani poslední, o kterých slyším, a protože bytostně nesnáším páchání bezpráví na těch, co se z nějakého důvodu nedokážou bránit, sestavila jsem několik pravidel, která by začínající subinky měly mít na paměti, až je znovu na chatu osloví nějaký „Pán“ s nabídkou „lekce“:

Máte právo na lásku obdiv a respekt.

Mějte vždy na paměti, že nezáleží na tom, jakého jste vzhledu, postavy, věku, váhy, intelektu či společenské vrstvy. Tak či tak jste jedinečná, neopakovatelná krásná bytost s vlastní hlavou a názorem, která i přesto, že se jí líbí bolest, bezmoc nebo ponížení, má právo být milována, obdivována a respektována.

Máte právo si BDSM partnera vybírat a nikomu se z toho nemusíte zodpovídat.

Možná máte pocit, že nejste bůhvíjak krásná, ani bůhvíjak chytrá nebo úspěšná, ale nikdo není dokonalý. Každý z nás má někde na tomto světě svůj ideální protějšek, co nás bude mít rád takové, jací jsme. Nemějte proto pocit, že si nemůžete vybírat, naopak. Pokud se o vás snaží chlápek, který se vám nelíbí, ale tváří se, že byste měla být vděčná, že se vás vůbec ujme, pošlete ho bez váhání do tmy. A rozhodně nejste povinna mu oddůvodňovat, proč ho nechcete. Je to jen a jen vaše rozhodnutí. Buďte asertivní.

Máte právo nedělat, co se vám příčí.

Ano, jste subinka a líbí se vám bolest, bezmoc, poslušnost. Ale rozhodně máte plné právo odmítnout provádět praktiky, které se vám nelíbí, a každý dominant je povinen toto rozhodnutí respektovat a nepřekračovat. Pokud s tím nesouhlasí, ať si hledá jinde. Že něco dělat nechcete, je přirozené a lidské a pokud to někdo nechápe, není vás hoden.

Nejste povinna se přemáhat, pokud nechcete.

Něco jiného je třeba taková „hra na znásilnění“, či hraný vzdor před výpraskem v rámci scénky, něco jiného je chuť experimentovat s dlouhodobým partnerem v rámci nastavených limitů. Ale nechat se k něčemu přinutit jen proto, že to chce ten druhý – jste subina, ale ne Matka Tereza, abyste se obětovala kvůli chlápkovi, co je natolik sobec, že jde přes mrtvoly. Bez ohledu na to, co vám navykládá, nejste povinna dělat cokoli „JEN pro Pánovo potěšení.“ Na argumenty typu „Správná subka chce dělat svému Pánovi radost, a proto dělá i to, co se jí příčí“, úplně kašlete. Pamatujte, že BDSM je vždy o oboustranném potěšení a vzrušení. A kecy nadrženého vychcánka, co chce jen zasunout, na tom nic nezmění.

Máte právo na použití stopky kdykoli se rozhodnete a každý argument proti je neprůchozí.

Rozdíl je několikaletý vztah, či dlouhodobé BDSM kamarádství, kde ten nahoře ví, co má ten dole rád, a zná jeho hranice. Ale pokud svůj protějšek dobře neznáte, bez výjimek trvejte na stopce! Ten, kdo se vykrucuje, nebo trvá na tom, že správná subka stopku nikdy neřekne, je podezřelý a začít si něco zrovna s ním je zárukou fyzické újmy. Pokud stopku použijete, je dominant povinen přestat bez výjimek. Výmluva neexistuje.

Máte právo odmítnout, pokud vás chce ten nahoře někomu půjčit.

Jste svéprávná dospělá osoba a nikoli věc nebo majetek, a nikdo na světě nemá právo s vámi takto nakládat. Rozdíl je, pokud se takovéto „půjčení“ odehrává v rámci hrátky s předem dohodnutými pravidly a schválenými – vámi sympatickými – osobami. Rozhodně nejste povinna být po vůli něčímu oslizlému kamarádovi, co se jen třese vám rozsekat zadek na fašírku. A ani toto rozhodnutí nemusíte nikomu zdůvodňovat nebo omlouvat.

Máte právo se chovat podřízeně jen k těm lidem, ke kterým chcete, nikoli ke všem.

Že jste submisivní, ještě nedává žádnému slizkému hovadu právo myslet si, že jste nutně submisivní ke všem bez rozdílu a že s vámi může, potažmo veřejně, nakládat jako s kusem hadru. Pokud se k vám tak někdo chová na sraze, klidně mu jednu ubalte, nic jiného si nezaslouží. Kamarád na to má takovou hezkou hlášku: „Ano, jsem submisiv, ale ne tvůj.“

Máte právo na slušnost, uznání a vzájemný respekt.

Že jste subinka přece proboha neznamená, že se k vám kdokoli může chovat jako k poslední štětce z kanálu. Možná máte ráda vulgární zacházení, ponižování, bolest a bezmoc – ale něco jiného je to v rámci hrátky a následného usmiřování se stálým BDSM partnerem, a něco jiného v reálném životě. Že jste sub přece neznamená, že vám podprůměrný nýmand, co si jen léčí komplexy, bude neustále dávat najevo, že jste nemyslící věc, nebo nesamostatná troska. Nikdo na světě není oprávněn bezdůvodně srážet vaše sebevědomí, utahovat si z vaší inteligence, nadávat vám a urážet. Nejste povinna takové chování snášet, pokud to není v rámci dohodnuté hrátky. Že vám nějaký pseudo dominant napovídal, že to tak být má, byla lež jako věž a pokus zmanipulovat vás ještě víc.

Nejste povinna být „bezmezně poslušná“ ke komukoliv.

Kdyby za vámi přišel cizí člověk a řekl vám, ať jdete vyskočit z okna, nejspíš byste si poklepala na čelo. Stejně tak máte plné právo odmítnout plnit jakýkoli nesmysl, co si ten, kdo se pasoval na vašeho Pána, vymyslí, pokud to ve vašich očích nesmysl je. Nikdo nemá právo mluvit vám do života a vašich zvyklostí, pokud to není v rámci dlouhodobého BDSM partnerství s oboustranně dohodnutými a respektovanými hranicemi. Nutí vás plnit úkoly, co se vám příčí, a argumentuje tím, že vás vychovává a je to pro vaše dobro? Dejte mu pěstí a odejděte za lepším.

Mějte na paměti, že vaše submitivita je obrovská dar důvěry, který dáváte tomu, s kým jdete do akce.

A inteligentní férový člověk si takového daru váží, a následně se snaží, aby si jak on, tak ten dole, užil co nejvíc. Pouze výše zmiňovaný zakomplexovaný idiot tento dar zahodí a pošlape. Proto velmi pečlivě važte, komu ten dar dáte. Špatné rozhodnutí vám totiž klidně může hodně znepříjemnit život.