GRIMM

Díky své výšce těžko přehlédnutelný pohodář, kterého většinou uvidíte buď se sklenkou dobrého červeného anebo s notebookem. :-)) Věčně usměvavý, pořád v pohodě a v klidu. Mezi úchyly je od dob Staré pošty. Za léta co ho znám si nevybavuji, že bych ho viděla rozčíleného nebo naštvaného.

Ahoj,
o tobě se ví, že jsi svou podstatou extrovert a své názory nemáš problém předávat ostatním, takže asi budeš odpovídat na otázky, které jsi už dostal od mnoha lidí přede mnou. Přesto Tě poprosím, jestli bys byl tak hodný, a našim nováčkům na ně odpověděl ještě jednou.

Vzpomeneš si ještě na dobu, kdy ses prvně objevil mezi úchyly? Jaké byly pocity z lidí, ze sebe sama?

Určitě - úplně první sraz, kde jsem kdy byl, byla hospodská sešlost konference Bondage na serveru pandora.cz. Pocity byly zpočátku nejisté, byl to můj první sraz a dost dobře jsem netušil, co můžu čekat, nikoho jsem reálně neznal, tedy mix nejistoty, obav i očekávání. Ale po chvíli se atmosféra uvolnila, celé se to zvrhlo v dobrou kecací akci a všichni se dobře bavili. Vzhledem k naší „nevykecanosti” jsme se tak zabrali do diskuze, že nás z té hospody vyhazovali hodinu po zavíračce.

Bylo ve Tvém životě období, kdy jsi s tím chtěl skončit a být „normální“ anebo jsi byl od začátku smířený s tím, že to nejde?

Období, kdy jsem si říkal, že by bylo lepší „být vanilka a mít klid” u mě přicházejí pravidelně - pokaždé, když mi zkrachuje vztah. Pokaždé to zase přejde - člověk chvíli obviňuje BDSM za ten problém, časem dochází k nelichotivé pravdě, získává pár zkušeností navíc a pokračuje. V komunitě je tolik zajímavých lidí, že by mi v „pure vanila” životě tak scházeli, že si „normální” život představit nedokážu.

Ví tvoje okolí o tvé úchylce? Svěřil ses někomu z rodiny, z přátel mimo okruh komunity či někomu v zaměstnání? Způsobilo Ti to někdy nějaké problémy?

Tohle dneska (po letech opatrnosti, až paranoi) beru vcelku volně. Nikomu svou odchylku necpu, ale když se mě někdo zeptá, odpovídám po pravdě a v případě zájmu vysvětlím, atd. Informace o tom, že jsem jiný, mi reálně ublížila jen jednou. Na uber-pruderní spoluobčany můžete narazit kdekoliv, ale zdá se, že časem vyhynou.

Kdybys čistě hypoteticky byl sám a nežil v partnerském vztahu, zvažoval bys případně i vanilkovou partnerku? Myslíš si, že může takový vztah fungovat či bys raději hledal cíleně mezi úchyly?

Určitě bych cíleně nehledal vanilkovou partnerku - nenapadá mě jediný důvod, proč se vzdávat všech výhod, které jako úchyl mám. A tím nemyslím jen to, že vhodné místo pro rande se rozrůstá o objekty typu podzemí/hrady/zámky/kabarety/divné kluby/mučírny :D.

Je podle tebe vanilkový vztah stejný jako D/s vztah anebo se liší? Pokud ano, kde vnímáš zásadní rozdíl?

Na úrovni vztahu si myslím, že je to 1:1 - oba typy vztahů musí řešit stejné problémy, i D/s pár (či skupina) musí někde bydlet, mít co jíst, atd. A k tomu mají oba páry své koníčky, některé společné, jiné „single”. D/s pár má prostě jen jeden z koníčků 100%ně společný.

I úchylové mají potřeby se množit, mít děti. Myslíš si, že je nutné to před nimi tajit a lhát jim ve chvíli, kdy se něco utajit nepovede anebo je lepší jim v malých dávkách a rozumné míře pomalu odkrývat obzory?

Jsem pro pravdivé odpovídání na dětské otázky. Možná to stojí víc energie při přemýšlení nad tím, jak to dětem podat, ale děti si zaslouží pravdu. A člověk si tím sám ujasní, jak vidí problematiku, která s ním půjde až do konce.

Poslední dobou slýchám názor, že se z BDSM stala módní záležitost. Je tomu skutečně tak anebo je jen dnešní generace otevřenější a přístupnější?

Nemyslím si, že by BDSM bylo považováno za mainstream módní styl. Dnešní generace je určitě otevřenější, než ty předchozí. Kéž by to byl trend a skuteční dinosauři konečně vymřeli. Mě osobně se tenhle stav líbí, díky otevřenosti má aktuální generace šanci se dostat k jádru věci přímo a hned.

Co úchylové a tolerance? Jsou podle tebe tolerantnější než ostatní právě proto, že chtějí od svého okolí respekt sami?

Vědomí si vlastní nestandardnosti tohle určitě ovlivňuje a většina úchylů, co znám, jsou lidé velmi tolerantní. Bohužel se i mezi úchyly najdou extremisté, kdy pouze jejich praktiky jsou ty OK. Takže stejně jako s vanilkovým lidem - záleží na konkrétním člověku, to že je někdo úchyl ještě neznamená, že má pravdu.

Co pro tebe znamená BDSM? Relax, sexuální aktivitu, způsob myšlení či styl života?

Asi mix všeho, snad s výjimkou stylu života. Netuším, jak by měl vypadat život v BDSM stylu, nikdy jsem 24/7 nepraktikoval a neláká mě to. Pro mě je BDSM šunková pěna s křenem na vršku vepřovo-uzeno-sýrového dortu života. S chilli papričkami.

Každý z nás se v průběhu života mění a vyvíjí. Kdybys dnes stál znovu na začátku a měl možnost se svobodně rozhodnout, jestli budeš či nebudeš úchyl (kdyby to teoreticky bylo možné)….byla by tvou volbou vanilka nebo bys nechal vše jak je?

Já to vidím malinko jinak: Předpokládám, že jsem se k tomu, co jsem, svobodně rozhodl. :) A jestli náhodou ne, tak příště bych se rozhodl stejně.