Druhá Zajíc párty očima pořadatelky a několika účastníků

Zajíc párty se konala po necelém roce, ačkoliv plán byl jiný. Pravdou je, že nebýt jedné výjimečné dámy, zřejmě by se nekonala vůbec. Byl nabídnut termín, rada a případně pomoc s realizací. Nakonec jsem se pod akci poprvé podepsala sama a pokusila se zajistit hladký průběh a podmínky pro dobrou zábavu. Jak se to povedlo?

V počátcích každé akce je nezbytné o ní informovat. Akce byla vypsána na přibližně 10 největších tematických webech a diskusích. K dnešnímu dni mají propozice Zajíc párty na tomto webu téměř 1600 přečtení. Během registrací jsem přijala a vyřídila 355 emailů (plus pár dalších přes soukromý e-mail), komunikovala s více než stovkou Zajíců a odhadem tak 40 animátory a pomocníky, ev. lidmi, kteří se o tyto posty ucházeli a nabízeli mi svou pomoc (těm, kteří se neurazili, když nebyli vybráni či osloveni, patří můj velký dík za nabízenou pomoc a ochotu). Neuvěřitelný objem komunikace o akci na fórech, diskusích a chatech, facebooku i soukromých kanálech ale přinesl ovoce.

Nakonec se dostavilo 40 zajíců (4 nedorazili bez omluvy, přičemž se třemi se tak nějak už moc nepočítalo, jedna Zaječice poctivě napsala ještě večer), z čehož 18 bylo žen a dívek. O zábavu všech se staralo 13 animátorů, 10 pomocníků, majitelé Nenufer s Vaškem a příjemná dvojice barmanů. Celková účast tedy nakonec byla 64 osob.

Jako organizátorka si ale přeci jen neodpustím zmínit i jednu velkou neřest zájemců o tuto, a nejen o tuto, akci. Obecně jsou totiž lidé líní číst propozice a správně se registrovat. Ačkoliv bylo všude zdůrazňováno, že jediný možný způsob, jak se na akci dostat je registrace přes uvedený e-mail, mnozí to ignorovali. Naštěstí mnozí také jen podle pravidla „všude se nakliknu a nikam nedorazím“. I tak ale nastala velmi nepříjemná situace, kdy jsem byla nucena jednoho neregistrovaného z akce vyprovodit. Bohužel.

Ptáte se, proč jsem byla nucena? Že jeden člověk by se tam ztratil, zvláště když mi jiní nedorazili? Důvodů je hned několik. Jednak je třeba vlastnoručně vytvořené propozice důsledně dodržet a nevytvářet prostor pro obdobné chování ve smyslu špatného příkladu do budoucna. A jednak, a to už se dostáváme k dalšímu zajímavému číslu, by mi bylo trapně, že tam pustím někoho, kdo propozice nedodržel, když jsem kvůli kapacitě odmítla dalších 64 zájemců, z nichž mnozí opakovaně sondovali, zda se něco neuvolnilo. Ano, zní to neuvěřitelně, ale je to tak.

Právě omezená kapacita, důsledný výběr (a následná reálná účast) Zajíců i Animátorů a puntičkářská příprava byly základem pro to, aby se akce vydařila.

Hodnotit ale, zda se to povedlo, není na mě. A tak si dovolím citovat některé z těch, kteří mi své dojmy poslali.

Děkujeme, a z posledních sil a v únavě Ti píšu za X a Y. Jen jsme chtěli poděkovat, protože se vám podařilo překonat nejen naši prvotní nervozitu, ale i jistou nedůvěru. Měla jsi to perfektně zorganizované a pro nás to bylo nejen přínosné, ale i zábavné. Opravdu jsi odvedla kus dobré práce. Aniátoři byli skvěle vybraní, atmosféra úžasná a už se těšíme, až bude možnost se přijít podívat příště.

Nejdřív se chci moc omluvit za můj rychlý odchod z party – uvědomila jsem si bohužel až na poslední chvíli že mi pojede poslední metro, a že už jsem tak plná dojmů že by nemělo smysl zůstat až do rána – byla jsem unavená a velmi spokojená, a bylo by to spíš kontra produktivní tam být do prvního metra:) Takže tohle píšu jako takové poděkování a chci tu napsat vše, co jsem nestihla říct osobně – bylo to úžasné a jsem moc ráda, že jsem se zúčastnila. Moje poděkování patří jak hlavní organizátorce, která mě tak mile pozvala (tj. tobě!), tak i lidem co připravili raut a obsluhovali celou noc (kéž by můj žaludek měl větší kapacitu), a dále zvlášť Tormovi (a jeho úžasné „asistence“ – jméno si bohužel nepamatuji, ale byla tam celou dobu jako velká a tichá emocionální podpora) a milé slečně animátorce s černýma zaječíma ušima (a zase mi vypadlo jméno), která byla tu aby poskytla rameno pro oporu a pohlazení na zádech po tom, co …

Připojuji se k ostatním. Vyzkoušel jsem si lehce i jehly a alespoň vím co to v realu je.. Děkuji Robertovi za názorné předvedení bondage a teorie, které je více než důležitá pro bezpečí.. a vlastně všem ostatním.. organizátorům, majitelům, ale i Ottovi za vtipné zahájení večera…

A kdybych to shrnula za Animátory a majitele klubu, myslím, že by náš vzkaz a poděkování zajícům zněl tak, jak ho napsala animátorka Ithil: „Všichni zajíci, byli jste skvělí, a rádi Vás zase někdy uvidíme… Třeba na kecacím čtvrtku!“